Publikace se zabývá málo známým tématem kněžského nemocenského pojištění a to formou dílčích analýz doposud nezpracovaných archivních dokumentů. Veřejnosti představuje v širších souvislostech fenomén kněžského pojištění v době první republiky, okupace a poúnorových událostí, odkrývá jeho příčiny, fungování a zánik. Mimo jiné připomíná osudy dvou hlavních protagonistů, římskokatolických kněží P. Ferdinanda Chýlka a P. Aloise Čápa, kteří svou životní cestu úzce spojili s Kněžskou nemocenskou pokladnou. První zahynul v roce 1941 v koncentračním táboře Buchenwald, druhý strávil téměř šest let v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. Po osvobození vedl Alois Čáp pokladnu až do její likvidace v roce 1948. Po mocenském nástupu komunistické ideologie byl spolu s ostatními členy správního sboru zatčen, krutě vyslýchán a ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen k mnoha letům vězení. Po propuštění na následky útrap z doby okupace a komunistického režimu zemřel.
Vznik Kněžské nemocenské pokladny v Československu neměl ve své době srovnání u nás ani v zahraničí. Zanedlouho od svého vzniku si pokladna svým stavovským zaměřením a posláním přesahujícím její zákonné povinnosti vybudovala značné renomé. Její celorepublikovou působnost upravoval zákon a vládní nařízení (1926), podle kterého jejími pojištěnci byli mimo katechety a profesory náboženství všichni římskokatoličtí a řeckokatoličtí kněží v Čechách, na Moravě, ve Slezsku na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Duchovní, pocházející ze všech diecézí na území Československa, se tehdy hlásili k rozmanité národnostní skladbě. Byli mezi nimi Češi, Slováci, Němci, Maďaři, Rusíni, Poláci Tomuto pokladna podřídila i svou administrativu, která vycházela pro pojištěnce v jejich jazykových mutacích.
Předkládané knižní vydání připomíná projekt kněžského pojišťovnictví v Československu a doplňuje mozaiku regionálních a církevních dějin první poloviny 20. století. Svým zaměřením a cíli je určeno nejen odborné veřejnosti, ale i tematicky spřízněnému čtenářskému publiku.
V knize je zveřejněno 172 archivních fotografií a dokumentů.