Cesta jinam
Úsměvný příběh ze smutné doby, kdy do hraniční Šumavy byl vstup zakázán

Příběh knihy Cesta jinam je poskládaný ze střípků mých vzpomínek, zaslechnutých okamžiků, spojených pryskyřicí mé fantazie a představivosti. Pokud se některé události nestaly, pak věřte, že se stát klidně mohly.

Některé postavy tohoto příběhu se v mém životě i vyskytovaly, a kdyby se spolu setkaly, možná by tento příběh i stvořily.

Zkrátka, vše se mohlo stát. Pokud se to nestalo

Pro mne se Šumava stala něčím konkrétním v šesti letech, když otec postavil rekreační chaloupku na břehu lipenského jezera.

Tehdy to byl svět téměř neobydlený, s mizejícími pozůstatky původního osídlení. I když rekreantů pozvolna přibývalo, části Šumavy byly liduprosté.

Člověk se mohl vydávat na výpravy do nádherných lesů, ale také narážel na přítomnost neprostupné železné opony.

Čas od času bylo slyšet od hranic střelbu, jako kluk jsem zaslechl různé příběhy, některé sám zažil.

Má skautská a po zákazu skautingu tábornická léta jsem prožil rovněž v nádherných lesích Šumavy a Novohradských hor.

To vše propojené mne poznamenalo na celý život.