V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začal psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu
Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem.
Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné C. a K. monarchii, zachycuje bývalý rudý
komisař Hašek bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž, v zapomenutém
tatarském městečku Bugulma, vystupuje sovětský velitel tverského revolučního pluku, opilec Jerochymov a velitel
města tovaryš Gašek. Skrze humor a nadsázku Hašek ukazuje jednak fanatismus revoluční doby,
kdy v nešťastném roce 1918 se náhle vše "vymklo z kloubů", a jednak hloupost či prostou lidskou nejistotu nových vládců.
Autobiografcký cyklus Velitelem města Bugulmy je dále doplněn o další Haškovy povídky z té doby.