Po získání doktorátu z biologie si Catherine Ravenová postavila malou chatu v odlehlém koutu Montany. Tou dobou žila v izolaci nejen fyzické, ale i citové. Domek považovala za útočiště, kde si bude moci oddechnout mezi lidmi jí totiž nikdy nebylo moc dobře. Jednoho dne si všimla, že na její pozemek každý den odpoledne přichází dost zanedbaný lišák. Jak se navazuje rozhovor s lišákem? Vynesla si ven skládací židli, posadila se k němu co nejblíže a začala mu předčítat Malého prince. Z pozice vědkyně si samozřejmě uvědomovala, že se zvířatům nedají přisuzovat lidské vlastnosti. Jak se ale postupně ukazovala lišákova osobnost a povaha, stali se z nich navzdory jejímu přesvědčení přátelé. Díky němu Catherine pochopila, že pokud zůstaneme spojeni s přírodou, nebudeme nikdy sami. Lišák a já je dojemným a pozoruhodným příběhem přátelství, růstu a vyrovnání se s neodvratnou ztrátou a pochopením, že i taková ztráta může mít v životě svůj smysl. Je to vyprávění o samotě a sounáležitosti a zároveň nadčasový příběh jedné ženy, jejíž propojení s přírodou změní pohled na vše kolem nás na každý strom, stéblo trávy, květinu nebo třeba lišku.