Švýcarský kritik William Ritter (18671955) byl prvním francouzsky píšícím autorem, který se systematicky zajímal o kulturní život střední Evropy. Tento nadšenec pro neoidealistické teorie zkoumal svět, v němž díky umění mizejí hranice mezi životem a snem, a velmi brzy rozpoznal, že skutečná území, v nichž mohl obdivovat krajiny ideálního světa, se nacházejí v Rumunsku, Maďarsku, Černé Hoře, Albánii, v Čechách, na Moravě a ve slovenském kraji. Ve svých kritických statích k výtvarným, hudebním a obecněji ke kulturněhistorickým událostem střední Evropy se stal originálním a symbolickým zprostředkovatelem atmosféry konce 19. století.
William Ritter se od roku 1893 usadil ve Vídni a poté od roku 1901 v Mnichově, s dvouletou přestávkou (19031904), kdy pobýval v Praze. V této době objevil mnoho proslulých i dnes již pozapomenutých umělců (také se stal učitelem Charlese-Édouarda Jeannereta, pozdějšího modernistického architekta Le Corbusiera, který díky němu cestoval do Orientu přes střední Evropu i Balkán).
Tato monografie se soustředí na období mezi Ritterovou první cestou do Prahy v roce 1888 až do jeho kvapného odjezdu z Mnichova na počátku první světové války v roce 1914 s přesahem do let po první světové válce, kdy navázal zvláštní vztah s Leošem Janáčkem.
Kniha obsahuje tyto studie:
Xavier Galmiche William Ritter a střední Evropa: Sen jako život a život jako sen
Markéta Theinhardtová William Ritter, ne/moderní kritik výtvarného umění střední Evropy
Marie-Jeanne Dumontová William Ritter a Le Corbusier: Cesty do Orientu
Petra Kočová Podkarpatský Michelangelino. Leoš Janáček a William Ritter