Jako třetí svazek Díla Vratislava Effenbergera vychází jeho poslední velká práce, vznikající do roku 1977. Autor v ní prostřednictvím prozaického útvaru na pomezí autoanalýzy, osobní zpovědi, básně a odborného textu hledá historickou logiku psychosociálního, společenského a politického vývoje světa od začátku 20. století až po rok 1977, zejména příčiny a průběh postupného úpadku euro-americké civilizace a některých aspektů civilizací východních. To vše se zvláštním zřetelem k českým historickým peripetiím, ať již šlo o projekt Masarykovy první republiky či o Pražské jaro 1968.
Autor vede svou analýzu jak cestami tradiční historiografie, tak prostřednictvím živých surrealistických postupů (černého humoru, objektivní náhody). V lidské imaginaci neshledává jen zdroj estetických hodnot, ale i aktivního činitele společensko-politického dění. Před čtenářovýma očima v knize defilují soustředěné portréty V. I. Lenina, L. Trockého, J. V. Stalina, je předestřeno dilema „Masaryka-vědce" a "Masaryka-politika“, pojednán „Hitlerův iracionální mýtus“, porovnána motivační východiska vražedkyně Olgy Hepnarové a sebevraha Jana Palacha a je dokumentováno i historické setkání čínského vůdce Maa se členy skupiny Beatles jakožto "konečné vítězství absolutní debility".