Patnáctý díl Velkých dějin zemí Koruny české je věnován krátkému, avšak klíčovému období let 1338-1945. Samostatný československý stát byl po pouhých dvaceti letech existence nejprve územně okleštěn, zbaven základních politických a ekonomických předpokladů nezávislé existence a v podobě druhé republiky přežil pouhého půl roku z milosti nacistického Německa. Po vyhlášení samostatného Slovenského státu na jaře 1939 se Čechy s Moravou ocitly pod německým protektorátem a navzdory některým atributům suverenity jim v poměrně krátké časové perspektivě hrozilo, že se stanou intergrální součástí Třetí říše. Český národ v existenčním ohrožení zaujal širokou škálu stanovisek od aktivní kolaborace s nacisty po ozbrojený odboj.