Mrazivým únorovým ránem roku 1718 uhání z Lysé nad Labem do Prahy kočár doprovázený kohortou kyrysníků. Veze na Pražský hrad vzácnou osobu: člena místodržitelského kolegia a tajného císařského radu, hraběte Františka Antonína Šporka. Avšak kyrysníci nejsou čestným doprovodem urozeného cestujícího, nýbrž vězeňskou eskortou, a hraběte, jednoho z nejbohatších šlechticů v Českém království, nevezou na zasedání místodržitelského sboru, nýbrž do vězení pro dlužníky – do vyhlášené Daliborky. To vše kvůli jedné neproplacené směnce na nevelkou částku, kterou Špork předtím vystavil advokátu Václavu Xaverovi Neumannovi z Puchholzu za očekávané právní služby.
Jak k tomu došlo? Odpověď podává tato právně historická studie, která je volným pokračováním publikace o obžalobě hraběte Šporka z kacířství a dalších závažných trestných činů proti tehdejšímu českému státu (Ignác Antonín Hrdina, Hedvika Kuchařová, Kacířský proces s hrabětem Šporkem v právně historickém a teologickém kontextu, Ostrava: KEY Publishing, 2011). Vychází přitom z řady dosud nepublikovaných nebo alespoň do češtiny nepřeložených pramenů, přičemž některé z nich uvádí v příloze.