Monografie se věnuje československým krajanům v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku v meziválečném období. Nejpočetněji byli zastoupeni krajané, kteří pracovali v hornictví , jak v Belgii tak v Nizozemsku. Krajanská kolonie ve městech byla ve srovnání s horníky nepočetná, avšak měla delší tradici. Kniha popisuje jejich příchod do Beneluxu, pracovní podmínky v dolech, život po práci, vzdělávání dětí a organizaci krajanských spolků a jejich vztah k domácímu obyvatelstvu a jiným cizincům žijícím v Beneluxu.