Tématem této knihy je husitství a jeho ohlas ve výtvarném umění a v architektuře v českých zemích v době předbělohorské, ale i v 19. a na počátku 20. století, kdy se zájem o Jana Husa jakožto národního hrdinu stal opět aktuálním. Utrakvistické prostředí Čech tvořilo v rámci Evropy specifickou kulturní oblast, jejíž výraznou součástí byla i architektura a umělecké zakázky příslušníků strany podobojí. Avšak ne vždy je dnes možné v umělecké produkci doby husitské spolehlivě rozpoznat právě díla reformně smýšlejících objednavatelů.Jádro knihy tvoří soubor případových studií o proměně společnosti v neklidné době husitských válek a po nich, o architektuře, malířství a sochařství, které různými způsoby reflektují jak boje utrakvistů za sebeurčení, tak naopak jejich snahy o konsenzuální zapojení se do běžného církevního života.