SAS (Special Air Service), paradesantní jednotky v rámci britských vzdušných sil, tvořila skupina mužů schopných nejen zasazovat nepříteli citelné rány, ale v podstatě schopných všeho. Jejich pracovištěm byl nepřátelský týl a jejich pracovní náplní snaha znepříjemnit nepříteli život co možná nejvíc.
Nadporučík Harrison, autor knihy, byl se svou skupinou a s opancéřovanými džípy vysazen nad střední Francií. S namontovanými kulomety Vickers projížděli jeho muži krajinou a napadali malé německé a ruské proněmecké jednotky. Jako stíny se vynořili pod příkrovem noci, na plný plyn se prohnali městem a pálili na překvapené německé vojáky. Často nad zaskočeným nepřítelem vítězili. To tehdy, když neměl čas se z přepadení vzpamatovat. Někdy však umírali oni sami. To tenkrát, když nepřítele podcenili.
Neohroženost příslušníků SAS hraničila se ztřeštěností; nadporučík Goddard sám zaútočil s kulometem Bren na obsluhy dvou německých rychlopalných děl. Řadový výsadkář Jemson s jednou rukou následkem zranění nehybnou zaměstnával německou zálohu, aby se jeho skupina mohla včas stáhnout do bezpečí