Kniha poutavě popisuje portugalskou objevitelskou epopej v Orientu, která započala na přelomu 15. a 16. století jako převážně obchodní podnik, ale vyústila v pokus vybudovat plnohodnotné osídlení na Šrí Lance. Ostrov Šrí Lanka hrál zpočátku význačnou roli jako producent prvotřídní skořice, avšak v letech 1580–1630 nabyl pro Portugalce specifického významu – toužili z něj vytvořit „nové Portugalsko“ či „druhou Brazílii“. Autor se zevrubně věnuje ambicióznímu kolonizačnímu projektu i příčinám jeho konečného neúspěchu.