Publikace pojednává o transformaci společenských věd v Československu v období od konce druhé světové války do začátku takzvané normalizace se zřetelem na jejich politickou roli, jak se prosazovala především v politickém vzdělávání a později ve vědeckém zkoumání politiky.
První studie sleduje budování politického školství, etablování vědeckého komunismu, postupnou rehabilitaci sociologie v první polovině 60. let a ustavování politologické disciplíny ve druhé polovině dekády. Nastiňuje přínos společenskovědních expertních týmů v reformách pražského jara 1968 a základní postupy likvidace jejich reformních projektů v počátcích „normalizace“. Druhá studie přibližuje ideové konflikty ve společenských vědách, jež vyústily v politické a mocensky řešené kauzy, jako součást dobového sporu o emancipaci, respektive stranické řízení těchto věd v kontextu procesu destalinizace a pozvolné společenské liberalizace.