Křesťanství jako mystická skutečnost patří k raným, avšak zásadním dílům Rudolfa Steinera, v němž autor nahlíží kořeny křesťanství prostřednictvím dějin starověkých mysterií, duchovních škol a esoterních tradic lidstva. Steiner sleduje, jak se prastaré zasvěcovací rituály Egypta, Řecka či Orientu přetavily a završily v osobě Krista a v události Golgoty, kterou chápe jako skutečný duchovní obrat v evoluci lidstva.
Kniha nepojímá křesťanství jako systém dogmat, ale jako živou mystickou skutečnost – jako impulz, který proměnil vědomí člověka a otevřel cestu k novému typu duchovního poznání. Steiner rozvíjí myšlenku, že evangelia jsou nejen historickými texty, ale také iniciačními dokumenty, jejichž symbolika navazuje na hermetickou a mystickou tradici, a zároveň ji přesahuje.
Dílo propojuje filosofii, religionistiku a esoteriku a nabízí čtenáři interpretaci, v níž je křesťanství chápáno jako univerzální duchovní událost, nikoli jako náboženský systém v úzkém smyslu. Křesťanství jako mystická skutečnost je proto považováno za klíčový úvod do Steinerova pojetí duchovních dějin i do jeho celkové anthroposofické koncepce.