Kniha povídek Zkouška je poodhalení tajemného závěsu času o znovuobjevování nostalgie života našich otců, dědů, prvorepublikové mravnosti a cti.
Autorka se narodila se 28. března 1920 ve východočeské Sloupnici u Litomyšle jako prostřední dítě v rodině evangelického faráře Benjamina Fleischera a jeho ženy Amálie. Po obecné škole navštěvovala gymnázium v Roudnici a poté Gymnázium Charlotty Masarykové v Dušní ulici v Praze. Po válce se zapsala na teologii na Husově bohoslovecké fakultě, kde úspěšně studovala jako jediná žena. V roce 1948, když zemřel otec, přestoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studia ukončila doktorátem z filozofie v roce 1952. Během studia si vydělávala na živobytí učením na střední škole.
Jarmila Uždilová píše celý život, když ne právě na papír, tedy v každé chvíli ve své mysli. Vnímá svět literárně. Pokusy o vydání jejích textů v sedmdesátých letech ztroskotaly, protože obsah neodpovídal tehdejší politické situaci. Po roce 1990 obdržela dvě literární ceny: Literární cenu Synodní rady českobratrské církve evangelické a v roce 2004 Literární cenu Terezy Novákové. V roce 2007 publikovala v nakladatelství Družstevní práce prvotinu Pro medomet, za niž získala cenu Akademie literatury české Máchovu růži.