Říká se, že sláva je pomíjivá.Je to pravda potud, pokud bychom uznali, že sláva končí smrtí jejího nositele.Ne vždy tomu tak je.Slavnými se totiž mnozí lidé stali až s odtupem věků, kdy bylo jejich konání, či dílo, které za sebou zanechali , zhodnoceno potomky a teprve pak vstoupily takové osobnosti mezi nezapomenutelné spolutvůrce dějin, aby navždy zůstaly v paměti lidstva. Na rozdíl od těch, kdo se stali slavnými již za svého života, se ti druzí o svém vstupu mezi proslulé velikány naší historie nikdy nedozvěděli.Ale třebaže je to možná smutné, takových lidí, kteří svou vyjímečností přerostli dobu, v níž se narodili a žili, existovalo hodně a stojí za to si je občas připomenout a vzdát jim tak alespoň opožděný hold.