Román zasvěcení, vycházející v novém rozšířeném vydání, sleduje proměny iniciačního románu od jeho počátku v antice (Zlatý osel) přes středověk (romány o svatém grálu) až do 20. století (Zámek, Červená kniha, Jméno růže) a pronikavým způsobem analyzuje jeho strukturu a esoterickou symboliku, jež se posléze ukazuje být obdobou jungovské struktury individuačního procesu a jeho archetypálních postav.
Právě těmito souvislostmi, objevovanými v literárních dílech, vlastních snech, ale třeba i v pouliční performanci, se zabývá v rozsáhlé závěrečné kapitole „Proces cum figuris“, jež ukazuje na bytostnou provázanost teoretického a románového myšlení autorky.