Kniha v návaznosti na nejnovější zahraniční diskusi o dějinách kulturní výměny ukazuje, jak se v českém prostředí prosazoval specifický model vzdělanosti založený na luteránské teologii, který si osvojili čeští studenti na univerzitě ve Wittenbergu. Kromě sdílených čtenářských a literárních postupů tento model zahrnoval také propracovaný soubor představ o stvořeném světě, jeho fungování a významech.
Autorka sleduje jeho adaptaci v latinské, německy i česky psané produkci. Věnuje pozornost také novým funkcím, které wittenberské vědění o stvořeném světě mohlo plnit, ať již v rámci výuky na pražské univerzitě a v městském školství nebo v souvislosti s legitimizací sociální nerovnosti a disciplinací poddaných a dalších ovládaných skupin. Kromě učeneckých spisů o astronomii, medicíně či eschatologii analyzuje představy o genderovém, společenském a politickém řádu ovlivněné wittenberským humanismem, které měly dopad na životy jednotlivců i celých komunit.
Kniha je založena na inovativním čtení pestré skupiny pramenů, stojících dosud stranou badatelského zájmu od univerzitních přednášek či latinské didaktické a příležitostné poezie přes vernakulární kalendáře a spisy o kometách a dalších neobvyklých přírodních jevech až po proroctví a letákovou publicistiku.