Olympic: Kaťata

Nové album, nový klávesák, nová energie, nová témataSkupina Olympic, model 2020, vnáší do našeho rockpopového světa pořádnoudávku života. Koronavirová koncertní pauza dala Petru Jandovi šanci napsatsadu nových písní, z nichž 11 se dostalo na toto album. Došlo také k výměněna pozici hráče na klávesové nástroje, kde se objevil Pavel Březina. Textaři,většinou mladší generace, dodali písmenkový obsah občas provokativního, nasoučasnou dobu až prudce nekorektního typu. Olympic se zčásti vrátil k silněenergickému rocku, k němuž jistá dávka výtržnictví nesporně patří. Typickouukázkou je hned vstupní hardrocková jízda Kaťata, která dala albu dost neobvyklýnázev a velmi mimořádný vzhled, symbolizující ironické macho vyznání.Najdete tu však samozřejmě také ohlasy typického olympického soundu, třebav podobě balady Šrám, co se nezahojí, úspěšně kráčející ve stopách hitoveks jasnou posluchačskou příchylností a rádiovou šancí. Překvapením na závěr jevyprávěné blues, ve kterém Janda nabídl sugestivní témbr hlasu, dokreslujícídalší spíše jen fiktivní příhody ze života vskutku drsných týpků. Booklet přinášívšechny texty a sadu stylových fotografií Michala Matyáše. Místo „jen dalšíhoolympického alba“ je tu překvápko: Jandovo rockové perpetuum mobile sepotěšitelně ještě ani zdaleka nemá k zastavení.Tracklist:Kaťata / Pálím tvář / Hádky / Ach / Erika / Řekla jsi... / Pádím / Šrám,co se nezahojí / Hejá / Bouře / Nemám páru