V současnosti se EEG stále více prosazuje na jednotkách intenzivní péče (JIP), kde se stává nezbytnou metodou např. u pacientů s poruchami vědomí různého charakteru, tedy nejen u pacientů s epileptickými záchvaty nebo status epilepticus, ale obecně u pacientů v kritickém stavu. Každá kapitola je doplněná o část věnující se klinické interpretaci daného EEG vzorce. V rámci této klinické části jsou rozebrány možnosti postupu, tj. zda má být pacient s daným EEG vzorcem léčen antiepileptickou medikací.
Na závěr monografie jsou samostatné kapitoly věnující se problematice status epilepticus, významu EEG u pacientů s posthypoxickým postižením mozku a specifické problematice dětského věku. Atraktivní publikace je nezbytná jak pro neurology, kteří jsou voláni na konzilium na jednotky intenzivní péče, tak pro lékaře intenzivisty.