„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.“ Podrobný, ale přitom jiskřivý a interpretačně svébytný rozbor tohoto vztahu, který ve své disertaci Hegel a stát podal teprve šestadvacetiletý komentátor, ohromí vedle suverénní znalosti celku Hegelova písemného odkazu především hloubkou autorových historických, právních a politických znalostí, jichž však Rosenzweig využívá k tomu, aby Hegelovy Základy filosofie práva inspirativním způsobem vřadil do klasické tradice politického myšlení, sahající od Platóna a Aristotela přes Locka, Rousseaua a Smithe po Hegelovy bezprostřední předchůdce i následníky v čele s Marxem. Pojmy zákona, občanské společnosti či rozumné skutečnosti jsou v Rosenzweigově shrnutí vyloženy s náležitou mírou detailů a ve vzájemné provázanosti. Rosenzweig ukazuje, co pro Hegelovu filosofii reálně znamená být „svou dobou, uchopenou v myšlenkách“, a přesvědčivě vyvrací četná tradovaná klišé. Předvedením Hegelovy ukotvenosti v historickém kontextu Rosenzweig současně a nedílně ukazuje i jeho aktualitu: přes odlišnost a proměnu dobových reálií Hegel zůstává významným, snad i nepostradatelným zdrojem realistického, komplexního a vyváženého pojetí politické svobody.
Franz Rosenzweig (1886–1929) patří coby autor spisu Hvězda vykoupení z roku 1921 k nejvýznamnějším židovským myslitelům 20. století. Své hegelovské disertace, kterou sepsal pod vedením Friedricha Meineckeho, se po náboženském obratu k judaismu a po otřesu první světové války de facto zřekl, spis však osvědčuje svou životnost v překladech (italském, francouzském, portugalském a japonském) a v novém německém vydání s doslovem Axela Honnetha (2010). Zároveň kniha dokládá hloubku a důkladnost Rosenzweigovy původní identifikace s německým duchovním a politickým životem. České vydání přináší tematicky ústřední část, věnovanou Základům filosofie práva a Hegelovu vztahu k Prusku.