Kniha Leporello, nazvaná podle postavy z Mozartovy opery Don Giovanni, je filosofickou interpretací obrazu člověka v evropské tradici. Leporello, sluha nevděčného pána, je pravým potomkem Adamovým, a proto se ze strachu před smrtí krčí a nezbývá mu než pracovat.
Motivy práce a smrtelnosti se do sebe zakliňují, jejich vztah podmiňuje lidský svět, lidské instituce, sebe-porozumění člověka. Cože pak znamená „být člověkem“? Lidství se ukazuje být umělým, nepřirozeným rodem. Být člověkem znamená podstoupit transformaci, jež za sebou zanechává přirozenost a osvojuje si sdílené hodnoty, normy, přetváří sebe sama k obrazu člověka. Démonický don Giovanni, nenapravitelný prostopášník, nepracuje a smrti se nebojí.
Don Giovanni, jenž mluví a vystupuje jako člověk, vlastně člověkem není, neboť postrádá to nejpodstatnější: neprošel proměnou, jíž by se vzdal nespoutané žádostivosti, nezřízené vášně a individuality a přijal za své sdílené hodnoty lidského světa.