Estetika je etika. Samo originální oslovení skutečnosti nestačí; aby mohlo být umělecké ztvárnění vpravdě plnohodnotné, musí svými estetickými postupy sledovat etický požadavek. Dvojnásob to platí u románu, jehož úlohou je psát mravní dějiny současnosti. Za svého života musel James Joyce čelit kritickým komentářům, jež jeho poetiku označovaly přinejlepším za zručné řemeslnictví či za arbitrární estetické hříčky bez vážnější vypovídající hodnoty. V postkulturní éře pak symbolizuje irský modernista umělce uvězněného ve slonovinové věži, jehož řeč zůstává řečí němou, jelikož jí nikdo nerozumí. Tato práce se soustředí na Joyceovy dva vrcholné romány Odysseus a Oplakávání Finnegana.
Na základě jejich rozborů se pokouší osvětlit význam a smysl zvolených estetických postupů a odpovědět na otázku, zda v rámci uměleckého ztvárnění nesou etickou hodnotu. Michal Kleprlík (1986) pochází z východočeského Broumova. Na Ostravské univerzitě vystudoval anglickou a německou filologii, na Univerzitě Palackého v Olomouci získal titul Ph.D. v oboru Anglická a americká literatura. Profesně se zabývá angloamerickými kulturními dějinami, literaturou a filmem. Zajímá se především o estetické a z nich vyplývající mravní a etické otázky moderní společnosti. Rovněž překládá z angličtiny a němčiny (J. Conrad, H. Broch).