Kniha je na pomezí generační výpovědi a zpovědi ženy před čtyřicítkou, jíž se život tak nějak vymkl. Na prahu dospělosti, po roce 1989, odjela ještě jako teenagerka do ciziny s hlavou plnou revolučních ideálů a s rozhodnutím, že začne žít sama a po svém. Zpočátku se zdá, že se jí daří najít pevné místo v novém životě, ale její manželství s Američanem, v němž vidí šanci, jak dát své existenci smysl a řád, se pomalu mění v peklo. Není jiné cesty než vrátit se zpátky do staré vlasti, i za cenu toho, že musí v USA nechat svou malou dcerku. Návrat do nikam se ale ukáže být stejně slepou uličkou, jakou byl odchod... Příběh románu Jany Divišové je velmi silný, ale v žádném případě depresivní. V bilancování a úvahách hlavní hrdinky se mísí ironický nadhled, pragmatismus a syrově pravdivý popis skutečností a jevů, s nimiž se někdy v životě setkala každá žena.