Dlouhé blonďaté vlasy. Zářivé tmavé oči. Zuby bílé jako perličky. Nikdy předtím jsem ji neviděla, ale jakmile ji zahlédnu v davu lidí na terminálu, okamžitě vím, že je to ona. Je totiž k nerozeznání od naší mrtvé dcery. A právě proto jsem ji k nám pozvala.
Od chvíle, kdy naše výměnná studentka Tanya vstoupí k nám domů, je to, jako by naše dcera znovu ožila. Štíhlá světlovlasá Tanya je naší Anabel tak podobná, až mám někdy pocit, že se nám vrátila ztracená dcera.
Moje mladší dcera Paige však z naší návštěvy tak nadšená není. Přijde jí zvláštní, jak moc se Tanya podobá naší Anabel, a vytáčí ji, že náš host nosí oblečení po její sestře. Paige ale měla i s Anabel odjakživa napjatý vztah. Další dospívající dívka v domě bude pro naši rodinu požehnáním. Ani v nejmenším o tom nepochybuji.
Paige se mě ale zničehonic začne vyptávat na Tanyinu minulost. Prý není ta, za kterou se vydává. Ale já už dávno pochopila, že někdy je lepší se nepídit po věcech, na které nechcete znát odpověď. A já rozhodně nechci, aby si Paige hrála s ohněm, protože i já začínám mít podezření, že před námi Tanya něco skrývá.
Jenže to nejtemnější tajemství si v srdci nesu já.