Ústředními texty posmrtně vydané knihy Campo Santo W. G. Sebalda (19442001) jsou čtyři fragmenty z připravované obsáhlé, ale už pak nikdy nevydané prózy o Korsice. Na tyto fragmenty navazují Sebaldovy literární eseje, jež jsou dokladem velkých autorových náklonností, od Kafky až k Nabokovovi. Důležité impulzy ovšem Sebald bral i ze současné literární tvorby a umění, např. od Jeana Améryho, Petera Weisse a Wolfganga Hildesheimera. Opět se vrací ke svým věčným tématům neodčinitelné zkázy a pustošení, jež u něho vzbuzují pocity zármutku a lítosti nad historií. Kniha Campo Santo je vzpomínkou na velkého vypravěče.