V románu Roberta A. Heinleina Cizincem v cizí zemi je příběh marťanského umělce tak
soustředěného na svou práci, že si ani nevšimne vlastní smrti a dokončí své dílo. Pro
Marťany, kteří po smrti stejně nikam neodchází, ale prostě se z nich stanou Staří, vyvstala
ožehavá otázka: má být dílo posuzováno podle měřítek pro tvorbu živého umělce, nebo podle
měřítek pro posmrtné dílo?
Podobná situace nastala i tady, poprvé na této planetě. Tahle kniha vznikla v posmrtné
spolupráci. Na začátku bylo jednomu ze spoluautorů sedm let a dokončena byla až sedmnáct
let po smrti druhého.