Sbírka patnácti povídek od jedné z nejoriginálnějších českých autorek SF a fantasy osmdesátých let minulého století přináší průřez její tehdejší tvorbou, v níž skloubila ekologická a feministická témata ve svébytném subžánru, který ona sama nazvala biopunk.
Eva Hauserová patří k tvůrčí dílně, která vznikla z autorů Ceny Karka Čapka, kterou také v roce 1988 získala.
V knize Průvodce paralelními světy napsal Aleš Langer o biopunku Evy Hauserové: jedná se o "žíravé rozleptávání" a "vyrovnávání se s pesimismem, osamělostí, odcizením" . Není to radostné čtení, je to varování šokující svou otevřeností a pravdivostí.