V turistických bedekrech jsou návštěvníci Prahy informováni, že město je díky svým stavebním a uměleckým památkám vedeno v seznamu světového kulturního dědictví. Záštita UNESCO však pomíjí jeden naprosto výjimečný fakt: Praha se pyšní největším počtem evidovaných strašidel na čtvereční kilometr. Žádná světová metropole neoplývá takovým množstvím duchů, strašáků, příšer, ďáblů, vodníků a zjevení v středověkých domech, palácích a tmavých zákoutích romantických uliček. A že si Pražané svých strašidel považují, zbudovali jim na nárožích Nové radnice pomníky. Sochy Železného rytíře a rabiho Löwa upozorňují příchozí, že vstupují na území opředené bájemi a pověstmi, které stojí za to studovat. Celoživotními badateli byli v tomto oboru dva význační humoristé, pánové Jiří Winter – Neprakta a Miloslav Švandrlík. Sumář jejich výzkumu předkládáme čtenáři v monografii, činící si nárok na kompletní sbírku pražských strašidel, s nimiž se oba tvůrci nejspíš osobně setkali, důkladně a osobitým způsobem je popsali a portrétovali.