Většina lidí má tátu, ale já mám tatu. Můj tata je, jak to jen hezky říct přírodní úkaz, lokální baron Prášil. Na jeho obhajobu uvádím, že za to nemůže. Naše rodina Pogodů je totiž hodně bizarní seskupení bláznů a toto není ani tak kniha, jako dokořán otevřené okno do našeho obýváku. Vítejte! Doporučuji odskočit si, pak se posadit, slabší nátury se prosím přikurtují, a můžeme začít. Přísaháme s tatou, že všechny příběhy, které zde vyprávíme se opravdu staly. To je na tom to nejlepší!