Podobně jako v komiksové knize Článek II. se Jiří Šimáček opět vrací do minulosti a přináší příběh o tom, jak obtížné je zachovat si prostou slušnost v nesvobodné a apatické společnosti. Prosto tak je kniha o životě v zemi, kde důstojnost člověka a přirozená práva jednotlivce znamenaly jen velmi málo. Je inspirována životním příběhem zakládající osobnosti lidskoprávního hnutí v bývalém Sovětském svazu, která se s hrstkou statečných v srpnu 1968 na Rudém náměstí v Moskvě postavila proti okupaci Československa. Střízlivý, místy ironický tón vyprávění nechává neokázale vyznít jemnou sílu hlavní hrdinky čelící beznaději a zmaru obludného systému.