Jiří Balcar (1929-1968) patřil do okruhu teoretika Jindřicha Chalupeckého, koncem padesátých let byl jedním z průkopníků české poválečné abstrakce a kaligrafie, po návratu z několikaměsíčního tvůrčího pobytu v USA (1964) se jako jeden z prvních českých umělců obrátil k pop-artu.
Paradoxní polarita vyostřeného existenciálního pocitu a humoru ho řadí k umělcům, jejichž výpověď komentovala absurditu a odcizení soudobé společnosti. Tato monografie Balcarovo dílo nově zhodnocuje a poprvé je ukazuje v celé šíři; zahrnuje jak volnou, tak užitou tvorbu, neboť jeho přínos v oblasti knižních úprav, ilustrací a návrhů plakátů je zásadní. Vedle známých děl publikace představuje i mnoho nikdy nereprodukovaných prací, které přispívají k hlubšímu pochopení autora.
Součástí knihy jsou vybrané dobové texty a kompletní bibliografie.