Josef Seliger (18701920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva. Po konci první světové války požadoval nejprve právo na sebeurčení Němců v Československu. Pak však dovedl sociálně demokratickou stranu českých Němců k práci pro demokratické Československo, jež stanovila směřování sudetoněmeckých demokratů až do roku 1938. Novináři Josef Hofbauer a Emil Strauß napsali dodnes jedinou biografii Josefa Seligera, jež nyní poprvé vychází v češtině.
Říci, že byl populární, by byl neuspokojivý popis jeho postavení mezi dělníky v severozápadních Čechách. Byl zkrátka jedním z nich. Patřil k nim. Byl nejlepší, nejschopnější z jejich středu, ale nikdy pro ně nebyl cizí, neviděli v něm někoho, kdo by se tyčil nad nimi byl to jejich Seff. Milovali ho, jako milujeme dobrého, věrného, spolehlivého kamaráda. Obětavého přítele. A byli na něj hrdí, protože v jeho dráze, v postupu vzhůru, ve vzestupu viděli přestože to nikdo nevyslovil ztělesněný vzestup vlastní třídy, vítězství idejí, jež naplňovaly i jejich život.