Rudolf Dvořák byl prvním profesorem orientalistiky na české univerzitě, kde přednášel orientální jazyky (arabštinu, perštinu, turečtinu, hebrejštinu, starou etiopštinu a čínštinu) a čínskou filozofii, a stál rovněž u zrodu české egyptologie a asyriologie. Byl aktivním členem akademické obce, zastával funkci děkana i rektora, zapojil se do činnosti českých vědeckých společností a stal se mezinárodně respektovaným vědcem. Věnoval se i osvětě, přednášel a psal pro veřejnost, významně se podílel na vzniku Ottova slovníku naučného, překládal orientální poezii a byl vlivným popularizátorem Orientu, zejména Číny. Přes svou významnou roli v historii české univerzity a vzdělanosti je ovšem dnes Rudolf Dvořák v podstatě zapomenut. Kniha si proto klade za cíl tuto významnou postavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy připomenout a při té příležitosti se zamyslet nad pojetím a smyslem orientalistiky v Dvořákově době, jeho vztahem k Orientu a představami o sepětí vědecké práce orientalisty s potřebami českého národa.