Autorova druhá kniha navazuje na úspěšnou autobiografickou prvotinu Trafouš, páskové, Vyšehradští jezdci a jiné vzpomínky (2011). I tentokrát své vyprávění otvírá poválečnými příběhy, kterými reflektuje chaos a nezákonnosti té doby.
Životní epizodu v subkultuře pásků reprezentuje vyprávění o hledání prvních zaměstnání. Následně čtenáře zavádí do formálně rušených vojenských oddílů PTP a poté už do světa dospělých – mezi dělníky, horníky a rozmanité pracovníky pražského Dopravního podniku. Záhy po návratu z vojny se mění autorův pohled na svět. Jako kritický pozorovatel odhaluje čtenářům fungování rozsáhlých podvodů s prodejem uhlí v dobách před zavedením plynového topení. Glosuje atmosféru srpna 1968. V několika vzpomínkách komentuje nesmyslnou kriminalizaci výroby samizdatových tiskovin ze strany represivních státních orgánů.