Komentované vzpomínky právníka a prvorepublikového poslance za agrární stranu Oldřicha Suchého nabízejí osobitý pohled na politické a společenské zrání mladého, meziválečného Československa, těžké období druhé republiky, nacistické okupace, na okolnosti komunistického převratu v únoru 1948 a kruté poměry padesátých let. Suchý byl za své postoje po celou válku vězněn v nacistických věznicích, především v koncentračním táboře Sachsenhausen, a po únorovém převratu tři roky v komunistických kriminálech a pracovních táborech. Po propuštění byl jako tehdy mnoho schopných a vzdělaných lidí donucen pracovat v dělnických profesích. V svých pamětech líčí kruté podmínky nacistických i komunistických věznic a lágrů a také zničující rozklad demokratických hodnot. Knihu doplňují přílohy (např. projevy Emila Háchy, svědectví politického vězně Josefa Sobotky). Třetí část knihy tvoří studie „Oldřich Suchý, agrární strana a totalitní režimy“ historika a editora knihy Jaroslava Rokoského, která osud O. Suchého zasazuje do dobových souvislostí