To, že napsat dobrou povídku je možná snazší než vytvořit román, je pouhá fikce. Zajisté, povídka je kratší, ale tím více záleží na jejím námětu i zpracování.
Autor si neklade žádná omezení týkající se popisované reality. Absolutno chápe filosofie jako věčný, nadprostorový a nadčasový prazáklad věcí, praví Wikipedie. Ale třebaže je zde vznešené absolutno přímo součástí názvu knihy, neznamená to, že humor, byť poněkud einsteinovského ranku, v ní absentuje. Jak by také mohl – vždyť být zadobře s humorem vyžaduje již ze své podstaty nezanedbatelnou sumu emočních i kognitivních kompetencí.
Nejspíše potom nebude úplně od věci úvaha, že nejlépe se humoru daří u toho, kdo sám sebe, ač nadprůměrně teoreticky vyzbrojen, nebere smrtelně vážně.
Možná právě proto na tyto povídky hned tak nezapomenete.