Otevřená pustá krajina přináší povídky, v nichž se zdánlivě nic neděje, osoby přecházejí z pokoje do pokoje, pokuřují u stolečků v zahradách, dolévají si víno, pozorují dění za okny nebo posedávají na lavičkách v parku. Pod povrchem to ale vře, komunikace se zadrhává a ne příliš sympatičtí protagonisté příběhů analyzují vyřčené banality a snaží se pochopit jejich smysl. Autor ve svých textech vytváří prostor, v němž se významy rodí spíše mezi řádky. Každá věta je přesně vážená, každý detail podstatný. Jeho prózy nedramatizují, ale nechávají čtenáře zahlédnout napětí a osamělost, které se skrývají i v těch nejvšednějších situacích.
Kjell Askildsen (1929–2021) je považován za jednoho z nejvýznamnějších norských poválečných spisovatelů. Je autorem několika románů, svůj literární talent ovšem naplno rozvinul v povídkách vydaných v souborech v letech 1982–2005, z nichž čerpá i tento výbor. Jeho minimalistické ironické texty – výrazně ovlivněné francouzským novým románem – o lidech neschopných funkční komunikace byly oceněny řadou norských literárních cen a přeloženy do více než dvaceti jazyků. Českému čtenáři není Askildsen zcela neznámý, jeho povídky vyšly ve výboru Hřebík v třešni (1998), další ve studentských antologiích. Předkládaný soubor se snaží nabídnout ucelený reprezentativní průřez Askildsenovou tvorbou.