Vodácké zážitky od poloviny minulého století, kdy ještě Vltava tekla svým původním řečištěm a Orlická a Lipenská přehrada existovaly jen v plánech inženýrů.
Doby to byly hrdinské a o dramatické i humorné momenty při sjíždění Vltavy, Otavy, Lužnice, Želivky, Doubravky a Sázavy a na Slovensku Hornádu a Dunajce či sjíždění šlajsen v Praze, nebyla nouze. O kouscích těch dávných vodních dobrodruhů si může dnešní vodák nechat jen zdát.
Není vodák jako vodák, jeden sedne do hotové lodi a jede, jiný si loď i postaví. Autor patří k těm druhým.
Loď si postaví a brázdí vody řek i moří. Třeba na plachetnici třídy Beluga v NDR na řece Peene do vnitřního moře a dále na otevřené moře. Plachetnice ale vášnivému vodákovi nestačí a vrhá se do dobrodružství na vodních lyžích. V těch dávných dobách nebyly ještě dostupné ani lyže, ani popisy jednotlivých vodně lyžařských disciplín. A opět se tu autor ukáže jako fachman, který si dokáže poradit. A dokonce si postaví motorový člun, aby si lyžař vůbec mohl zalyžovat!
To všechno odvál čas. Posteskne si na závěr vášnivý vodák a se smutkem vypráví o neslavném konci jeho milovaného sportovního oddílu Tělovýchovné jednotě Rudá hvězda vodní motorizmus v Písku.