Jean-Claude Carrière v knize Buñuel procitá dává slovo svému někdejšímu kolegovi a spolutvůrci. Jde o hypotetický, posmrtný rozhovor, v němž Luis Buñuel (1900–1983) sice promlouvá ze záhrobí, nicméně velmi autenticky: hovoří o filmu, o surrealismu, o osobním i veřejném životě. Množství dosud neznámých vzpomínek a epizodických příběhů představuje Buñuela jako umělce i člověka, odkrývá způsob jeho uvažování, vyzdvihuje jeho smysl pro humor. Kniha nabízí poučený vhled do zákulisí filmového umění, ale tím, že je koncipována v podobě rozhovoru, dostává i zcela intimní rozměr. Poutavě napsaný text vykresluje informačně bohatý, fundovaný portrét Luise Buñuela, osobnosti, jež se řadí do světového kánonu filmu.