„Jsem stará. Všechno mě bolí. Všude mi visí volná kůže a mladíci už na mě nemrkají, ale úslužně mě pouštějí sednout. Zapomínám a všechno mi trvá déle než dřív. Někdy dokonce nekonečně dlouho. V uších mi píská a chodím častěji na pohřby než na pařby. Rozpláče mě i Večerníček. Nic neuzvednu, nic moc už nevymyslím. Za tramvají už dávno nedobíhám. Na druhé straně mi už nehrozí nechtěné těhotenství, odvod do armády, výběrové řízení do nové práce a ani znásilnění.“
Jak prožít stáří? Na tuto otázku se snaží najít odpověď každý, komu se podaří stáří se dožít. Odpověď hledá i rodinná advokátka a spisovatelka Daniela Kovářová ve své nové laskavé knize, která obsahuje zamyšlení, fejetony, povídky, úvahy vážné i nevážné. Všechny texty spojuje jediné téma – stáří, a jak s ním naložit, než všechno skončí. Autorka vyšší věk ani jeho trampoty nezlehčuje, ale snaží se brát stárnutí za jiný konec, než je ublíženost, fňukání a bolestínství. V knize najdete například kuchařku pro 60+, kapitolu o šedivých láskách a milování ve vyšším věku, výběr laskavých knih a optimistických filmů nebo ironický právní rozbor českých pohádek, které bezdůvodně diskriminují zasloužilé seniory. Jste staří, ale necítíte se tak? Anebo se cítíte na dvě stě let? Baví vás stárnout? Nebo vás váš věk provokuje? Mrzí? Bolí? Anebo stáří ignorujete? Či jste pořád ještě děsivě mladí? Přečtěte si, co vás čeká a co si o stáří myslí autorka a desítky jejích přátel, klasiků a známých osobností.
Zjistíte, že stárnutí je odměnou i trestem. A je na nás, které variantě malinko pomůžeme.