Koření chudých je dobovou freskou, svým způsobem velkolepou a zároveň vědomě marginální. Rezkovi hrdinové se smířili s vlastní marností, pohlédnout té době nepřikrášleně do očí ale marné rozhodně není.
Aleš Palán
Zapomeňte na Pelíšky! Rezkova kniha Koření chudých Vám zprostředkuje pravou atmosféru 70. a 80. let bez jakéhokoliv romantizování a klišé.
Rozsáhlý román Aleše Rezka se odehrává v normalizačním Československu 70. a 80. let. Jedná se o spleť historek, primárně hospodských a postelových, které spojují Rezkovi (anti)hrdinové Nikola a Petr. Právě na příběhu těchto tápajících postav Rezek nabízí mimořádnou generační výpověď své doby.
V šedivém světě, jehož středobodem jsou pro oba dospívající muže dívky, všeobjímající skepse a s ní spojené alkoholové opojení, se každý snaží nelézt svůj kousek štěstí a pravou identitu. Svou citlivostí a satirickým nadhledem však román nikdy nesklouzne do deprese.
Řešení svého tápání hrdinové nacházejí zcela protichůdná. Zatímco Nikola, doma nespokojen s bezvýhradně vojenským režimem, opouští jak dosavadní omezený svět vrcholového sportu, tak školu ale i spousty nevázaných akcí všeho druhu a odchází coby pošťák na hory, pragmatický Petr hledá svoji identitu na lodi coby námořník československé plavby námořní. Ohromen prvním setkáním s Amerikou se rozhodne emigrovat, po několika měsících však zjišťuje, že musí hledat jinde.