Práce se zabývá charakteristikou „mezijazyka“ studentů učících se češtinu jako cizí jazyk. Popis je založen na dlouhodobém výzkumu – analýze chyb psaného projevu skupiny studentů češtiny s mateřským jazykem neslovanským. Předmětem zkoumání byly chyby ve všech lingvistických oblastech s hlavním důrazem na morfosyntax. Chyby jsou popisovány ve vývoji, během období jednoho akademického roku. Výsledky kvantitativní analýzy podávají celkový obraz výskytu chyb v písemném projevu nerodilých mluvčích. Kvalitativní analýza systematických chyb pak umožňuje stanovit hypotézu o příčinách jejich vzniku a nabídnout návrhy na zlepšení metodiky výuky některých jazykových jevů.