• Jaký je rozdíl mezi průzkumníkem a vojákem?
• Jak se nebát mýlit se a přiznat si chybu?
• Jak naše názory přerůstají v identitu?
Lidé mají tendenci vidět to, co vidět chtějí. Jinak řečeno trpíme tím, čemu Julia Galef říká „mentalita vojáka“. Jsme ustrojeni tak, abychom hájili myšlenky, v které si přejeme věřit, a zamítali ty ostatní. Pokud ale chceme realitu vnímat správněji, měli bychom se podle autorky cvičit v „mentalitě průzkumníka“. Na rozdíl od vojáka nejde průzkumníkovi o to, aby hájil jednu konkrétní stranu. Jeho úkolem je rozhlédnout se, prozkoumat území a vrátit se s co nejpřesnější mapou. Bez ohledu na to, co by sám upřednostňoval, chce průzkumník především znát skutečný stav věcí. Na základě diskusí z Redditu, postřehů o rozpolcené politické scéně a fascinujících příběhů o tom, jak přežít ztroskotání uprostřed oceánů, jak Jeff Bezos nepodléhá nadměrné sebedůvěře a jak superprognostici strčí do kapsy analytiky CIA, vysvětluje autorka, jak nás klame náš mozek a jak můžeme změnit způsob svého myšlení.
Julia Galef ukazuje, že průzkumníci nevděčí za své přesnější vnímání reality tomu, že by byli chytřejší nebo vzdělanější než všichni ostatní. Za jejich úspěchem se skrývá hrstka emočních dovedností, návyků a způsobů, jak se dívat na svět.
Toto umění si může osvojit každý.