Knižní studie se věnuje tématu kaligrafických inspirací v kontextu světových a českých dějin umění. Inspirace v oblasti čínské nebo japonské kaligrafie totiž výraznou měrou přispěly k rozvoji mezioborových přístupů, zejména v souvislosti s hledáním společných východisek malířské a básnické tvorby, ale také v prolínání výtvarného umění s hudební, taneční nebo filmovou oblastí. Kniha se věnuje charakteristice dvou jednotících prvků kaligrafie – motivu kruhu a spirály. Zkoumá především to, jak umění vyjadřuje ontologický význam tělesnosti a cirkularity těla prostřednictvím uvolnění malířského gesta, rozvíjení performativních projevů a fyzického propojení umělce s dílem. Další důležitou problematikou je periodické obnovování historického času, které se ukazuje být zásadní pro moderní i současné umělecké uvažování. Kruh jako symbol začátku – výchozí bod filozofického myšlení nebo vzniku uměleckého díla – v sobě zároveň obsahuje návaznost, cyklické opakování uměleckého, historického či sociopolitického kontextu.