Publikace Lucie Bartůňkové je v tom nejvlastnějším slova smyslu mezioborovým výkonem. Dotýká se dějin umění, zejména ikonografie, dějin architektury a stavebních řemesel, uměleckých technik, ale i řady historických témat (například dějin cestování a turismu), archeologie, etnografie, velmi podstatným způsobem také paměťových studií, sémantiky a sémiologie, dokonce i sociologie nebo antropologie.
Je výsledkem ojedinělého dlouhodobého výzkumu, jehož součástí byla případová studie věnovaná spontánním nápisům a kresbám v bývalém piaristickém areálu s kostelem Nalezení svatého Kříže v Litomyšli.
Kniha s bohatou fotodokumentací bude sloužit odborné veřejnosti v oblasti záchrany kulturního dědictví, ale stejnou měrou i oblasti odpovídajícího segmentu sociologie a antropologie.