Helena Tomanová-Weisová byla velmi pozoruhodná žena, která se jako příslušnice pražské německé menšiny pohybovala v okruhu jejích význačných představitelů a zároveň se jako novinářka a rozhlasová redaktorka dostala do kontaktu se zajímavými osobnostmi českého prostředí. Jako herečka poznala svět divadla a filmu, hrála ve Vídni, na českých scénách i v německy mluvených divadelních hrách. Krátká, autobiograficky laděná povídka Kamenný oblouk/Der Steinbogen je zasazena právě do prostředí a doby, jež autorka poznala na vlastní kůži – odehrává se těsně před anšlusem Rakouska a během něho a líčí osud malého divadla a milenecké dvojice, která v divadélku zhmotnila svůj velký sen a nepřízní doby o něj zase přišla.