Divokou přírodu si všichni nevyhnutelně romantizujeme, avšak součástí vzájemně propojené sítě života jsou všichni tvorové — i takoví, které považujeme za neužitečné.
Každý zahradník dobře ví, že zahrada nejsou jen záhony, rytí a sběr zasloužených výpěstků. Zahrada je zároveň tak trochu divočina, v níž můžeme pozorovat zvířata a rostliny, ať už z jejich přítomnosti jako zahradníci máme, či nemáme radost. V knize Můj zahradní svět shrnuje oblíbený britský zahradník Monty Don desítky let každodenních pozorování. V krátkých kapitolách provádí čtenáře svou zahradou v anglickém hrabství Herefordshire a seznamuje je s jejími návštěvníky z říše zvířat i rostlin. Povídání o brhlíkovi, divoké růži, rejskovi, sršni, bekasině, svlačci, jestřábech, lišce, náprstníku, ale třeba i o klíšťatech — vše doplněné autorovými fotografiemi — nás provedou celým kalendářním rokem. Kniha není zahradnickou příručkou, ale spíše osobním poetickým vyprávěním, při němž si uvědomíme, že přírodní svět je všude kolem nás, ať už jsme kdekoli.