„Jsi moc hodná holka, ale myslím, že už bychom se neměli vídat.“ Zpráva skončila a já ztuhla na zubařském křesle, když mi došlo…, že jsem právě dostala kopačky živě v rádiu.
Potřebovala jsem, aby se se mnou můj přítel rozešel tím nejvíc ponižujícím způsobem, abych si uvědomila, že můj život potřebuje kompletně od základů předělat. A začala jsem novoročními anti-předsevzetími, ve kterých ani já nemůžu selhat:
1. Přestanu randit (chlapi jsou děsní).
2. Přestanu hubnout (čokolády se nikdy nevzdám).
3. Přestanu v práci tak dřít (prodávat hypotéky není moje vysněná práce).
4. Přestanu se snažit žít tak, abych naplnila něčí nerealistická očekávání (začnu žít tak, jak to nejlíp dokážu).
5. Přestanu se snažit zavděčit matce (není to možné).
Ale číslo pět se ukáže být těžší, než se zdálo, když matka spustí kampaň, jak mě dostat zpátky k mému bývalému. Takže, jak nejlépe ji přimět, aby se mi přestala plést do života? Vymyslet si přítele – tedy, měl být vymyšlený až do chvíle, kdy jsem vyhrkla jméno svého souseda.