Sborník k životnímu jublieu Marie Bořek-Dohalské je určený těm, kteří se chtějí na zvukovou matérii řeči podívat z různých úhlů. Fonologii reprezentuje příspěvek Tomáše Dubědy, Jaroslav Štichauer se věnuje historické výslovnosti, Pavel Štichauer míří od fonologie k morfologii. Podobně Jiří Jančík představuje přesah fonetické percepce k vyšším jazykovým rovinám, k morfologii a k lexikologii. Fonetika francouzštiny a hudební vnímání se stýkají v příspěvku Sylvy Novákové. V příspěvku Ivany Čeňkové se spojuje výuka, technika a tlumočení. Kolegy z dlouhodobé spolupráce univerzitní zastupuje Stanislav Štech, Jan Županič a Tomáš Cajthaml. Nechybí ani zástupci technického směru fonetických aplikací: Robert Vích a Jana Tučková tématem svých příspěvků a Zdeněk Smékal svou osobností. Jeho příspěvek zároveň představuje vítaný můstek k celoživotní lásce prof. Dohalské, k hudbě, jejímž bytostným zástupcem v tomto sborníku je Miloš Černý. Pevné sepětí prof. Dohalské s frankofonním, resp. pařížským univerzitním prostředím reprezentují příspěvky tří nejbližších kolegů, Georgese Boulakii, Philippa Martina a Jeana-Yvese Dommerguese.
Po poetickém preludiu Františka Novotného následuje text, který představuje jubilantku: jeho autorem je Jan Kořenský, který s prof. Dohalskou vedl korespondenčně, telefonicky a pak i osobně rozhovor na různá témata. Závěr sborníku pak tvoří hříčka plná aluzí na společnou práci, jejímž autorem je Jan Raab.